Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí roku 1621, V jazyce 21. století

KORUNA NEUVADLÁ ČESKÝCH MUČEDNÍKŮ BOŽÍCH

ANEB

PRAVDIVÉ

SVĚDECTVÍ O ČEŠÍCH, JEJICH

ZBOŽNÉ PŘÍPRAVĚ NA SMRT

a jejich věrnosti a vytrvalosti v Boží pravdě. Hájili Boží čest a slávu,

víru podobojí, jež pochází od Pána Krista, a zemské svobody.

21. června 1621 ve Starém Městě pražském

proto s velkým potěšením, s příkladnou,

neobvyklou a upřímnou horlivostí

a s odhodláním podstoupili smrt

a vydali své duše Pánu Bohu.

Vše bylo věrně a pravdivě

sepsáno tím, kdo u toho

byl a vše viděl a slyšel.

+++

Buď věrný až do smrti a dám ti korunu života (Zjevení 2,10).

Jan Rosacius Hořovský zahajoval modlitbou a kázáním sněm českých stavů 21. května 1618. O dva dny později proběhla známá defenestrace, která roztočila kolo událostí a vyústila v osudnou bitvu na Bílé hoře. K smutnému završení došlo 21. června 2021 na Staroměstském náměstí. Zde už Rosacius nekázal, ale dostalo se mu té výsady doprovodit více než polovinu ze sedmadvaceti odsouzených na popraviště. Rozhovory s nimi nechal pečlivě zapsat, takže zde máme popis posledních hodin českých pánů, rytířů a měšťanů, kteří byli z Boží milosti vyvoleni k mučednické smrti na Staroměstském náměstí. Rosacius těmto evangelickým mučedníkům posloužil útěchou, Božím slovem a modlitbou. Ačkoliv formální důvody jejich odsouzení byly politické, všichni popravení rozuměli tomu, že podstatnou věcí a hlavním důvodem jejich odsouzení byla jejich víra. Nedlouho po staroměstské exekuci byl Rosacius spolu s ostatními pražskými duchovními podobojí vypovězen ze země. Odešel do Pirny v Sasku, kde roku 1632 poručil svou duši Pánu.